Co mohou školy očekávat od nového zákona o účetnictví

Návrh nového zákona o účetnictví je nyní v připomínkovém řízení. Vzhledem k tomu, že tento návrh předpokládá účinnost nového zákona od 1. ledna 2024 a zároveň obsahuje množství zásadních změn, je nanejvýš žádoucí, aby školy věnovaly této problematice pozornost už nyní. Tento článek si klade za cíl ve stručnosti shrnout základní změny, které nový zákon může přinést, přičemž ve výkladu se zaměřuje hlavně na školy zřízené jako příspěvkové organizace.     

Na úvod je nutné zdůraznit dvě skutečnosti, které určují vyznění a dopady tohoto článku.  

Za prvé: Připravuje se nový zákon o účetnictví, nikoliv novela toho stávajícího. Významně se tedy bude měnit jak obsah, tak i forma a struktura nového zákona.  

Za druhé: Připravovaný zákon je k datu redakční uzávěrky stále ve stavu ukončeného připomínkového řízení, tudíž je možné, že výsledná podoba zákona se bude od té aktuálně připomínkované lišit. Zájemci mohou legislativní proces k novému zákonu o účetnictví sledovat na portálu ODok jako č.j. MF-20192/2022/32-13. 

Připravované změny 

Návrh zákona definuje samostatnou kategorii účetních jednotek veřejného sektoru, kam kromě příspěvkových organizací (převládající právní forma škol) patří též územní samosprávné celky (tj. kraje a obce), organizační složky státu (tj. např. ministerstva, ústřední úřady apod.) a státní fondy. Podstatné je, že pro všechny účetní jednotky veřejného sektoru jsou navrhována stejná pravidla a povinnosti vyplývající navrhovaného zákona bez ohledu na velikost této účetní jednotky. Stávající zákon umožňuje menším školám vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, tj. nemusí uplatňovat a používat všechny účetní metody a postupy, které zákon ukládá. V § 13a stávajícího zákona o účetnictví jsou uvedeny úlevy z účetních povinností, pokud školy vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Nemusí tedy např. oceňovat aktiva reálnou hodnotou, účtovat o rezervách či opravných položkách, účtovat na podrozvahových účtech apod.  

Návrh nového zákona však režim vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu nezná a jak již bylo uvedeno výše, pro všechny účetní jednotky veřejného sektoru mají platit stejná pravidla bez možnosti úlev. Lze tedy očekávat, že hlavně pro malé školy se zrušením možnosti vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu významně zvýší náročnost zpracování účetnictví. Mnohé školy tak nepochybně po dohodě se svým zřizovatelem využijí možnosti převést veškerá práva a povinnosti spojené s účetnictvím na svého zřizovatele, což je další novinka, kterou přináší návrh nového zákona o účetnictví.   

Množství změn se v návrhu nového zákona týká i oceňování. Mění se terminologie a definice u stávajících oceňovacích bází, ať už se jedná o oceňování na bázi historických cen či reálné hodnoty. A zároveň se zavádí nová oceňovací báze – ocenění v současné hodnotě – při oceňování dlouhodobých pohledávek a dlouhodobých dluhů (mimochodem pojem dluh je též novým pojmem navrhovaného zákona a tento nahrazuje stávající pojem závazky). 

Určité administrativní ulehčení lze v rámci navrhovaného nového zákona spatřovat ve zmírnění některých požadavků na závazné výstupy. Navrhuje se zrušení stávajících podob účetních knih, jako je účetní deník, hlavní kniha, kniha analytických účtů apod. Namísto nich v navrhovaném novém zákoně figurují pouze náležitosti pro formu a obsah účetního zápisu. Dále se pro účetní jednotky veřejného sektoru ruší povinnost vystupovat výkazy o peněžních tocích a o změnách vlastního kapitálu.  

Jednou z deklarovaných pohnutek pro vypracování nového zákona o účetnictví je též přizpůsobení se trendům 21. století, které je jednoznačně ve znamení postupující digitalizace všech administrativních postupů. A projevem tohoto trendu je v připravovaném zákoně povinnost pro všechny účetní jednotky veřejného sektoru (tedy i školy zřízené jako příspěvkové organizace) vést účetnictví výhradně v elektronické podobě. Návrh zákona předjímá prováděcí předpis, který by účetním jednotkám stanovoval jasná pravidla pro převod papírových dokumentů do elektronické podoby. Na návrh podoby tohoto prováděcího předpisu však stále ještě čekáme. 

Změn je v návrhu zákona mnohem více než dovoluje rozsah tohoto článku, snažil jsem se vybrat především ty klíčové. Vzhledem k tomu, že zákon je stále ještě ve stavu návrhu, nemá ani příliš smysl uvedené změny rozebírat do úplného detailu. Smyslem tohoto článku je hlavně upozornit na blížící se legislativní změnu, která má potenciál zásadním způsobem ovlivnit administrativní chod jednotlivých škol. Jakmile daný zákon získá definitivní podobu, probereme si jeho jednotlivé dopady detailněji. 

Ing. Zdeněk Tišl – ředitel metodické sekce společnosti Gordic s více než 10letou praxí v oblasti účetnictví, rozpočtu a daní.