Finanční vztahy mezi školou jako příspěvkovou organizací a jejím zřizovatelem

Autor: Pro Řízení školy Zdeněk Tišl

 

Nejčastější právní formou základních a středních škol je právní forma příspěvková organizace. Základní pravidla jsou definována v § 27 zákona č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a jedním ze zásadních znaků je silně závislý (až podřízený vztah) příspěvkové organizace vůči svému zřizovateli. U základních škol jsou zřizovateli obce, u středních jsou to kraje. Tento článek by měl osvětlit některá pravidla, podle nichž probíhá finanční vztah mezi zřizovatelem (obec nebo kraj) a jím zřízenou příspěvkovou organizací (základní nebo střední škola).   

Základním zdrojem financování příspěvkových organizací (jak je již z názvu patrné) jsou příspěvky od zřizovatele. Poskytování příspěvků od zřizovatele těmto organizacím je proces, který zásadně ovlivňuje jejich celkové hospodaření a výsledky. Zřizovatel této organizace poskytuje příspěvek, který je určený na provoz v souladu s výkony nebo jinými kritérii potřeb. Příspěvek na provoz se poskytuje podle § 28 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech. Tento příspěvek je obvykle stanoven jako rozdíl mezi objemem rozpočtových nákladů a rozpočtových výnosů z hlavní činnosti.  

V odst.14 téhož paragrafu zákon stanovuje, že „vztah rozpočtu příspěvkové organizace k rozpočtu zřizovatele lze během roku změnit v neprospěch příspěvkové organizace jen ze závažných, objektivně působících příčin.“  

Odvod do rozpočtu zřizovatele  

Příspěvkové organizaci může zřizovatel nařídit odvod do svého rozpočtu v případě, že její plánované výnosy překračují plánované náklady, a to jako závazný ukazatel rozpočtu. Alternativně, pokud investiční zdroje příspěvkové organizace jsou větší, než je jejich potřeba užití podle rozhodnutí zřizovatele, také může dojít k odvodu do rozpočtu zřizovatele (§ 28 odst. 9 zákona č.250/2000 Sb.). Odvod provozních prostředků je možno uložit před skončením kalendářního roku.  

Hospodářský výsledek  

Hospodářský výsledek příspěvkové organizace je složen z výsledku hospodaření z hlavní činnosti a zisku vytvořeného vedlejší činností po zdanění. O výsledku hospodaření rozhoduje zřizovatel. V případě, že organizace skončí hospodaření se ztrátou, existuje možnost využít rezervní fond k úhradě této ztráty za předchozí léta, nebo zřizovatel může navýšit příspěvek na následující rok. Pokud má příspěvková organizace zisk z doplňkové činnosti, může být využit ve prospěch hlavní činnosti. Zřizovatel může také povolit jiné využití tohoto zdroje (viz § 28 odst. 8 zákona č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech). Tato opatření mají za cíl finančně zajistit udržitelnost a stabilitu příspěvkové organizace.  

Převedení zlepšeného hospodářského výsledku  

Při převodu zlepšeného výsledku příspěvkové organizace do rozpočtu zřizovatele je nutné uskutečnit následující rozhodnutí, respektující relevantní legislativní ustanovení. Z toho vyplývá, že zřizovatel nemá pravomoc nařídit příspěvkové organizaci odvést kladný hospodářský výsledek do svého rozpočtu.  

1. Zřizovatel schvaluje účetní závěrku příspěvkové organizace po skončení roku, a následně, v souladu s ustanovením § 30 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb, přidělí schválenou výši zlepšeného hospodářského výsledku do rezervního fondu.  
2. Použití rezervního fondu je stanoveno v § 30 zákona o rozpočtových pravidlech. Zřizovatel může dát souhlas své příspěvkové organizaci, aby část rezervního fondu použila k posílení investičního fondu.  
3. Čerpání investičního fondu podléhá ustanovením § 31 zákona o rozpočtových pravidlech, a mezi jinými může být využito i k odvodu do rozpočtu zřizovatele, pokud byl takový odvod stanoven.  

Je třeba zdůraznit, že konkrétní postup při rozdělování hospodářského výsledku je regulován předpisy o hospodaření, což nám představuje rámec pro správné rozhodování v této záležitosti.